Příjmení žen
žena se narodila a nesla příjmení po svém otci.
žena se provdala, nesla příjmení po manželovi, občas doplněno rozená (po svém otci)
Žena ovdověla, nesla příjmení po zemřelém manželovi
žena jako vdova se vdávala - pod příjmením zemřelého manžela
rodila novému manželovi děti, je zapsaná jako manželka, rozená - příjmení po svém otci.
u vdovy - další sňatek pod příjmením zemřelého manžela, děti pod příjmením nového manžela, s přídavkem rozená (po svém otci) - vypadává zcela příjmení po zemřelém manželovi
neprovdaná žena porodila dítě - oba měli příjmení po otci matky a to i ve více generacích
znovu neprovdaná vdova porodila dítě - to dostalo její rodné příjmení.
Manželské a nemanželské děti
- manželské dítě - narozené v manželství- má uvedeny oba rodiče, označení v kolonce (lože) manželské, nese příjmení po otci
- nemanželské dítě - uvedena skoro vždy pouze matka, označení v kolonce (lože) nemanželské, nese příjmení po matce za svobodna (po jejím otci)
- nemanželské dítě - legitimizované- otec dopsán později, s doplňkem, že se uvedený muž se souhlasem své manželky - matky dítěte - k dítěti přihlásil před svědky, často uvedeno datum předcházejícího sňatku, jména a podpisy svědků. Označení u dítěte v kolonce je přepsáno na lože manželské (ne vždy). Dítěti se změnilo příjmení - dostalo příjmení po novém otci - po manželovi matky. Sňatek matky s tímto mužem musel vždy předcházet.
Povinná vojenská služba v Rakousku-Uhersku
http://www.velkavalka.info/wiki/doku.ph ... ova_sluzba
Rozvody našich předků z hlediska církevního a civil. práva
http://ilcik.cz/rodina/rodina.htm
Zásadně platí, že manželství, uzavřené na církevní půdě, zaniká pouze smrtí jednoho z manželů, případně prohlášením za neplatné (velice zřídkavé případy)
Rozvod jako takový zavedl až zákon z 25. května 1868 č. 47 říš. zák.. Akceptoval tak nové společenské poměry, kdy již jsou poměry mezi manžely tak vyhroceny, že nelze spravedlivě požadovat, aby partneři vytrvali ve svazku manželském.
Rozpad manželství mohl být buď :
- rozvod (od stolu a lože) - - dočasné řešení
- rozluka trvalá - soudní cestou. Podle výše uvedeného však tím nebylo dotčeno trvání sňatku církevního a rozvedení manželé tak mohli případně nový sňatek uzavřít pouze jako civilní.
Z textu plyne, že se rozlišovaly dva stupně
- první stupeň byl rozvod - od stolu a lože -
- druhý stupeň rozluka, manželé byli rozvedeni právní cestou.
Teprve po rozluce mohl každý z manželů uzavřít nový (pouze ale civilní sňatek)
Před r. 1868 mohlo být manželství prohlášeno za neplatné - a to z důvodů, které jsou v souvisejících zákonech přesně specifikovány.
Vše se řídilo církevním právem.
Pro minulost a současnost platí, že pokud osoba uzavřela církevní sňatek a její partner nezemřel, pak druhý sňatek buď nebyl možný nebo se nemohl konat na církevní půdě. (tedy druhý sňatek nebude v církevní matrice, ale v civilní)
(S vyjímkou, kdy byl sňatek prohlášen za neplatný)
Zora
Některé z překážek pro uzavření manželství
Církevní správa a kanonické právo na stránkách Duchovného Pastiera v letech 1917 – 1928
Stanislava Janušková
http://is.muni.cz/th/263252/ff_b/
http://is.muni.cz/th/263252/ff_b/bakalarka-final.txt